Úplety frčí

Pamatuji doby, kdy jsem šila oděvy, protože jsem musela. Své nejstarší dceři, která se před pár lety svým věkem již přehoupla přes dvacítku, jsem kromě bot a štramplí (punčocháčů - to aby rozuměli i čtenáři ze vzdálenějších končin naší vlasti) šila vše. Důvodů bylo několik. Velký výběr v oblečení  nebyl. Pokud něco bylo, stálo to hromadu peněz. A tak se vesele přešívalo a šilo z toho, co nám přišlo pod ruku. Byla to výborná škola. Na dětském oblečení se toho člověk hodně naučí. Krom toho také šicí stroje byly na zcela jiné úrovni. Ten svůj první jsem koupila za pětistovku v bazaru. Byl to skříňkový Lucznik, který se dal použít i jako šlapací.
A jak tak ubíhal čas a oblečení se dalo koupit levněji a výběr byl stále pestřejší, přestala jsem oděvy šít úplně. V šití jsem se věnovala pouze patchworku, říkám tomu takové šití za odměnu a pro radost. Nevěřila bych, že se k oděvům budu pomalinku vracet. Neodolala jsem svodům krásných a pohodlných úpletů, koupila jsem si overlock a pustila se do šití. Šití na overlocku je tedy úplně jiné než na šicím stroji, ale bojuji statečně. Musím tady jen zlehka špitnout, že mám úplně obyčejný z Lidlu. Vím, že na něj neseženu náhradní díly, nemám servis atd. Ale když jsem stroj kupovala, nevěděla jsem, jestli mě to bude vůbec bavit. Taky jsme spolu chvíli moc nekamarádili. Dnes ho přirovnávám ke svému Luczniku za pětistovku. Funguje. Snáší moje šicí začátky. Šití úpletů a teplákoviny je najednou hračka. A kdyby naše kamarádství pominulo, nestál zase tolik peněz, abych z toho byla nešťastná. Co jsem zatím potřebovala, zvládl. A až se jednou dostanu na vyšší level, ráda ho někomu věnuji, aby se měl na čem učit a koupím si pořádný stroj. :-)

A zase jedu od začátku, učím se na dětských věcech. Moc mi vyhovují úplety Little Darling, které mají certifikát pro děti do tří let. Jsou bavlněné s elastanem a velmi příjemné na dotek. Moc krásně se s nimi pracuje. Po vyprání vypadají pořád stejně. Naprosto mě okouzlil úplet se žabkami. Ušila jsem několikery hrací kalhoty a pyžamo. Jen ten můj malý model se nechce fotit. Třeba se nechá vyfotit nějaký jiný model, ke kterému kalhoty doputují.

Neodolala jsem ani licenční bavlně. :-)

Střihy na kalhoty jsem si upravila z časopisu Ottobre. Pro mě vítaná změna po Burdách, mám pocit, že oblečení na dětech tolik nevlaje, nemusím nic zúžovat.
Kdyby vás stejně jako mě úplety nadchly, můžete nakouknout ke mně do obchůdku. Pár metrů licenční bavlny se tam ještě najde a kromě veselých žabek vás možná osloví i krásné úplety kolekce Tante Ema. Pracuji na svém šálu z hřejivého velboa a mandal. Jen ho nemám čas došít. To cukroví totiž za mě nikdo neupeče. :-)
Krásný víkend všem. E.